Dolnopoustevenský posel

Číslo 12/1998

Předchozí čísloHlavní stránkaDalší číslo

Předchozí číslo
Hlavní stránka
Další číslo

MěÚ Dolní Poustevna
Interdata
Region


Slovo starosty města ...

Autor: Ing. Miroslav Jemelka

Vážení čtenáři, společně prožíváme poslední dny roku 1998. Za sebou už máme nejkrásnější svátky, ale i hektický čas shonu a příprav, který k nim neodmyslitelně patří. Přivykli jsme brzkému stmívání i příjemným chvílím stráveným pod rozsvícenou lampou. Chvílím, které jsou vyhrazeny pro rozličné přemítání a hodnocení, osobní i společné. Často vnímáme právě tento čas jako období, kdy se sluší poněkud zpomalit a více vnímat své blízké, na které bylo v průběhu roku tak málo času. Pokusme se nyní, prosím, společně ohlédnout za právě končícím rokem z pohledu místa, kde všichni společně žijeme.

Rok 1998 byl pro nás pro všechny především rokem volebním. 19. a 20. června proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a potvrdily nové směřování naší státní politiky. V paměti jsou jistě i listopadové volby komunální, které prokázaly, že občan je z politických šarvátek už poněkud unaven. Přesto si však dokázal zachovat zdravý a soudný úsudek a komunální sféra (myslím globálně) zůstala v zásadě zachována.

Dolní Poustevna vstupovala do roku 1998 jako obec. Díky aktivitě zastupitelů, podpoře obyvatelstva a konečného rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se však zdařil vskutku husarský kousek a 4. června 1998 byl obci vrácen statut města a přidělen nový prapor. Obavy některých občanů, že se poté vše v obci zdraží se ukázaly jako liché. Naopak. Od té doby je naše město stále zajímavějším nejen pro rozličná média, ale také pro potenciální investory a firmy, které přicházejí s novými iniciativami vhodnými pro další rozvoj Dolní Poustevny. Oslavy spojené s udělením statutu města (18. až 20.9. 1998) se mimořádně vydařili a potvrdily, že význam Dolní Poustevny stále roste. Potvrdila to účast tehdejšího předsedy Senátu Parlamentu ČR Petra Pitharta, místopředsedy vlády Egona Lánského a severočeského poslance za KDÚ-ČSL Pavla Tollnera.

Velký problém - stará a neekologická kotelna, ztrátové parovodní rozvody - nás provázel po celých 12 měsíců. Leč po výběrovém řízení, které vyhrála společnost Harpen ČR je zřejmé, že konečné řešení je nadosah. Spočívá v dovedení vysokotlakového plynového potrubí do obce, ve výstavbě regulační stanice a centrální plynové kotelny, z níž bude teplá voda rozváděna předizolovaným potrubím k odběratelům.

V rámci možností se město snažilo pomáhat občanům. A to ve všech rozhodujících oblastech. Samozřejmě, že se vše nepodařilo tak, jak jsme si předsevzali. Bytů je stále málo, opraveny nejsou všechny objekty ve vlastnictví města ani všechny obecní komunikace. Je třeba zaměřit se na vodovodní a kanalizační sítě a nesmíme zapomínat ani na Horní Poustevnu, Karlín, Markétu a Novou Vísku, které si zaslouží stejné investice jako centrální části města.

Jistě by se dala vyjmenovat celá řada problémů, kladů i záporů v dosavadní činnosti města a jeho úřadu. Ovšem to není smyslem tohoto zamyšlení. Rozhodující je, abychom každý v sobě našli sílu kritizovat své vlastní chyby, kterých jsme se v roce 1998 dopustili. Abychom dokázali objektivně zhodnotit sebe i své nejbližší okolí. Protože tak už to na tom světě je. Člověk nežije ve vzduchoprázdnu.

Přeji tedy vám všem, kteří máte rádi tuto zem, toto město a lidi zde žijící, abyste byli zdraví a šťastní v roce 1999 a abyste měli kolem sebe vždy takové lidi, které máte rádi a kterých si vážíte.


Pele - mele

Autor: red

  • Město vlastní Národní dům. Hodlá v něm realizovat celou řadu vlastních akcí, ale současně ho chce nabídnout k užívání společenským organizacím. Přestože si Národní dům vyžádá celou řadu oprav, je vedení města přesvědčeno o tom, že koupě byla správná. O využívání Národního domu bude zcela jistě rozhodovat i nově zřízená kulturně-školská a kulturní komise starosty města.
  • 4. prosince byl opětovně zprovozněn automobilový hraniční přechod. Už za provozu budou postaveny odbavovací buňky a provedeno zastřešení celniště.
  • Druhý stupeň základní školy získal nový nábytek za 57 tisíc korun. Lavice i židle zakoupil ze svých prostředků dolnopoustevenský městský úřad.
  • Město uvolnilo 55 tisíc korun na nákup nových knih do městské knihovny.
  • 30. října roku 1998 bylo v Dolní Poustevně evidováno celkem 83 lidí bez zaměstnání.
  • Práce na penzionu pro seniory úspěšně pokračují. Stavbu provádí varnsdorfská firma MPK. Po jejím skončení vzniknou v obci další čtyři byty. Městský úřad v současné době zpracovává žádost o státní dotaci.
  • 27. listopadu proběhlo vítání nových občánků. Po pěkném vystoupení dětí z mateřské školy - pod vedením učitelek Jirmanové a Kohutové, obdrželo jedenáct malých Dolnopoustevňanů narozených v posledních šesti měsících od představitelů města vkladní knížku IPB Čtyřlístek s počátečním vkladem 300 korun.
  • Městské zastupitelstvo rozhodlo o finanční odměně pro všechny členy volebních komisí. Za trpělivost a dobře odvedenou práci.
  • Starosta města kladně zhodnotil úvodní zasedání městského zastupitelstva. V jeho průběhu byl zvolen i zástupce města (a také Vilémova a Lobendavy) v okresním shromáždění. Stal se jím František Kalčík z ČSSD.

Nad stránkami obecní kroniky

Autor: red
Podtitul: K dějinám výroby umělých květin v Dolní Poustevně (I.)

Výroba umělých květin byla provozována jiže ve starověku - jednak otroky pro potřeby jejich pánů, pak i řemeslně. Podle Plynia, římského dějepisce, přijali Řekové zvyk používat při různých významných příležitostech věnce z umělých květin kolem roku 150 před Kristem z Egypta. Za doby císařské nosily ženy parfémované květiny z papyrusu a různobarevného hedvábí. Též v dálné Asii a Číně byla v 3. století před Kristem na výši výroba umělých květin z barevného hedvábí a z ptačích per.

Ve středověku se výrobou umělých květin zabývali většinou mnichové v Itálii a Španělsku. Vyrobené umělé květiny po celou dobu středověku a počátkem novověku byly převážně používány k dekorativním účelům, zejména v kostelech. Jako materiálu bylo používáno ponejvíce hedvábí. Koncem XII. století se přesunuje výroba do Francie. Nejdříve do Lyonu, později do Paříže. Nutno vzpomenout šlechtice Sequina, který svým vlivem i hmotnými prostředky pomohl výrobě umělých květin do takového rozkvětu, že na dlouhou dobu ovládala Paříž módní trend i trh. Až do roku 1770 byly umělé květiny vystřihovány nůžkami a ručně opracovávány. Rokem 1770 se datuje přechod k ručnímu a později i strojnímu vysekávání formou a krátce poté i matricemi. Za doby Napoleonovy učinila výroba umělých květin velké pokroky. Přesto zboží zůstávalo drahým, neboť každý výrobce si veškerý materiál musel zhotovovat sám. Umělé květiny byly i při řemeslné výrobě stále produktemlidového umění.

V roce 1781 založila Jeanne Elisabeth Mouton z Francie v Drážďanech manufakturu na výrobu umělých květin. Okolo roku 1800 pracovalo několik výrobců také v Lipsku, Berlíně a Výmaru. Kolébkou naší výroby umělých květin byly Mikulášovice. V letech 1810 - 1815 tam zavítala kočovná divadelní společnost, která používala umělé květiny k dekoraci jeviště. Od ní se tomuto umění naučilo několik tamních rodin. Zachovala se i jména. Byly to rodiny Kündinger, Hesse, Pilty, Endler a také Marie Liebschová. Květinz byly v té době vystřihovány nůžkami z papíru i látky a bylo jich používáno převážně k výzdobě oltářů a jiných církevních zařízení.

Podstatná část výroby byla vyvážena do sousedního Německa. Tato výroba se rozšířila, když se počaly v 19. století používat umělé květiny k ozdobě šatů a bytů. Tento růst poptávky vedl ke vzniku mnoha malých výroben. Odbyt našly na mnohých výstavách, trzích a také prostřednictvím podomního obchodu. V roce 1834 byl v Německu zpřísněn celní tarif a tak rodiny, které vyráběly umělé květiny si najímaly v sousední Sebnitz výrobní místnosti - aby se vyhnuly celním poplatkům. Trvalé bydliště však stále měly v Čechách, neboť tak nemusely v Německu platit daně. Tamní obyvatelé české květináře zpočátku neviděli ve městě rádi, po velkém požáru v roce 1854 se však situace změnila a květinářství se stalo náhradou za zanikající ruční tkalcovství. Vytvořen tak byl základ budoucí metropole výroby umělých květin v Německu.

Výroba umělých květin byla z Mikulášovic vytlačena rozvíjející se kovovýrobou a jejím centrem se kolem roku 1850 stala právě Dolní Poustevna. Do roku 1870 šlo spíše o malovýrobu. Po roce 1880 však nastalo výrazné oživení. Na Šluknovsku bylo v roce 1892 19 firem, které se touto výrobou zabývaly. Zaměstnávaly 800 lidí, z toho převážně ženy. Výroba květin byla převážně ruční. Umělé květiny byly používány jako ozdoba klobouků, pro zhotovování svatebních věnců a kytic, pro bytovou dekoraci atp. Odbytiště měly ve Vídni, dále v Německu, Spojených státech, Anglii, Francii, Holandsku, Itálii a Švýcarsku.

Největšího rozmachu se ale Dolní Poustevna dočkala v letech 1900 - 1914, kdy na základě prudkého vývoje umělých květin se zvýšil i počet lidí, kteří se jí zabývali. V roce 1900 to bylo 2 120 lidí, o deset let později už 3 596 obyvatel. Průvodním jevem této expanze byla i výstavba několika moderních staveb a hospodářsko-komunálních zařízení, které přispěly k blahobytu obce. Dolní Poustevna se tak stala metropolí Rakouska v tomto odvětví.

První světová válka však tento rozvoj zastavila. Výroba však zcela nezanikla, trplěa však nedostatkem surovin, zvláště pak těch dovážených, které se výrobci snažili nahradit jinými materiály. J. Bednář

Starosta města, členové městského zastupitelstva, zaměstnanci městského úřadu i redakční rady Dolnopoustevenského Posla přejí občanům města do nového roku hodně štěstí a zdraví, úspěch i pocit osobního uspokojení, bez kterého se nedá žít. Stejně tak životní pohodu, notnou dávku optimismu a hodně slunce v předposledním roce roce 20. století. A to vám všem přátelé ...


Ze života školy

Autor: red

Ačkoli patří Základní škola v Dolní Poustevně k těm menším školám v okrese, řadí se mezi školy, které se mohou pochlubit vynikajícím vybavením výpočetní technikou. Díky dostatečnému vybavení počítači se tam může už druhým rokem vyučovat volitelný předmět informatika.

Vedení školy nicméně oznámilo, že další modernizace výuky bude pokračovat. V nejbližší době by totiž chtělo umožnit svým žákům i práci s výukovými programy CD-ROM. Současně vyslovilo poděkování Městskému úřadu v Dolní Poustevně za vstřícný postoj k materiálním potřebám školy.


Vraky na obecní komunikace nepatří

Autor: red

Jistě jste si jich už také povšimli. A to nejen v ulicích našeho města. Jsou všude kolem nás a překážejí leckde méně, leckde více. Autovraky, odstavená či nepojízdná auta. Zákon o pozemních komunikacích č. 13/97 Sb., tvoří právní podklad pro odstranění vozidla, které je v takovém stavu, že tvoří překážku silničního provozu.

Tento zákon definuje pozemní komunikace, mezi něž patří i místní komunikace (tj. komunikace v obci a ve městě) jakožto dopravní cesty určené k užití silničními a jinými vozidly a chodci. K zajištění bezporuchového užívání těchto komunikací zákon vypočítává úkony, které jsou na těchto komunikacích zakázány. Mimo jiné zakazuje odstavovat na dálnici, silnici nebo místní komunikaci vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (i když je opatřeno SPZ). Pro taková vozidla používá zákon název vrak.

Na výzvu vlastníka komunikace je majitel vraku povinnen do dvou měsíců od doručení výzvy vrak odstranit. Pokud tak neučiní, vrak může odstranit a zlikvidovat vlastník komunikace, a to na náklady vlastníka vraku. Když se vlastník vraku nezjistí, majitel komunikace zveřejní výzvu k odstranění vraku. Jestliže do dvou měsíců vlastník vrak neodstraní, provede to vlastník komunikace (např. město) na své náklady. Může však dodatečně vymáhat na vlastníkovi vraku náhradu za likvidaci vraku.


Bydlím, bydlíš, bydlíme - platím, platíš, platíme ... (I.)

Autor: red

Následující řádky jsou určeny zejména nájemníkům obecních bytů. Technik bytového hospodářství města Josef Kohout připravil nejen pro toto, ale i pro další čísla Dolnopoustevenského Posla podrobný seznam činností, úkonů a oprav, které v obecních bytech dle platných nařízení (nařízení vlády č. 258/95 Sb.) hradí pronajímatel - čili město, a které je povinnen uhradit nájemce. Věříme, že následující informace přispějí k vaší lepší orientaci v této problematice a že předejdou celé řadě zbytečných konfliktů při jednání s vlastníkem obecních bytů. V tomto čísle se budeme věnovat kamnům, sporákům a vařičům.

Kamna pokojová a koupelnová a sporáky na tuhá paliva

  • Drobné opravy, které hradí nájemce:
    Výměny plátů, ploten, vík ploten. Výměny roštu. Opravy, výměny táhla k roštu, popř. roštového lože či rukojeti roštu. Výměny a opravy šamotování. Vymazání topeniště kamnářskou hlínou nebo šamotem. Opravy, vymazání a vyhlazení topeniště. Opravy a výměny dvířek včetně dvířek pečící trouby a držadel či rukojetí. Provádění ochranných nátěrů. Výměny a doplňování šroubků, nýtů apod. na kostře kamen a příslušenství. Upevňování a opravy ochranných rámů. Opravy a výměny popelníku. Výměny kouřových rour a kolen. Opravy a výměny regulátoru tahu. Vymazání spár. Výměny kruhových plotýnek u pokojových kamen. Výměny slídy. Opravy pečících trub a plechů u kuchyňských kamen. Opravy ohřívačů (kamnovodů). Výměnyvrchního krytu vymetacího otvoru, krytu dvířek popelníku, krytu dvířek topeniště.
  • Větší opravy, klteré hradí pronajímatel:
    Výměny ohřívačů vody (kamnovců). Výměny pečící trouby.

Sporáky elektrické

  • Drobné opravy, které hradí nájemce:
    Opravy a výměny plotýnek. Výměny dvířek u pečící trouby, výměny dba trouby. Výměny závěsů dvířek trouby, výměny skel ve dvířkách trouby. Výměny topných spirál v troubě. Výměny vařidlové desky. Výměny držáku horního topného tělesa. Výměny a doplňování knoflíků, osvětlení, šroubků, nýtů a ostatních drobných součástí. Opravy a výměny vypínačů elektrického proudu. Opravy pečící trouby. Výměny přívodního kabelu. Výměny plechů, pekáčů a roštu do pečící trouby. Uvedení do provozu.
  • Větší opravy, které hradí pronajímatel:
    Výměny pečící trouby.

Sporáky plynové a kombinované

  • Drobné opravy, které hradí nájemce:
    Mazání kohoutů. Výměny kohoutů Copreci. Opravy a výměny uzavíracích kohoutů plynu. Výměny trysek (s výjimkou výměny trysek při záměně plynu) včetně výměn tělesa trysky troubového hořáku. Výměny regulátoru tlaku plynu. Opravy a výměny hořáků. Výměny grilovacích hořáků - sestava. Výměny mřížek a knoflíků. Výměny vařidlové desky a vařidlové mřížky. Výměny termopojistky. Výměny termostatů trouby. Výměny dvířek pečící trouby. Výměny výsuvného dna trouby. Výměny kouřovodu a lišt. Výměny směšovačů. Výměny hlav, rozdělovačů a vík litinových (malých, středních i velkých). Výměny a doplňování šroubků, nýtů, příchytek (kapiláry, pérových), redukcí, kolen, vařidlových kroužků, kroužků termostatu a ostatních drobných součástí. Opravy pečící trouby. Výměny plechů, pekáčů a roštu do pečící trouby. Pročištění plynovodních přívodek od plynoměru ke spotřebičům. Výměny přívodu plynu a uvedení do provozu.
  • Větší opravy, které hradí pronajímatel:
    Výměny pečící trouby. Výměny topných tyčí.

Elektrické a plynové vařiče

  • Drobné opravy, které hradí nájemce:
    Opravy a výměny jednotlivé plotýnky u elektrických dvouvařičů. Opravy a výměny jednotlivého hořáku u plynových vařičů. Výměny termostatu a signálního světla. Opravy, výměny uzavíracích kohoutů plynu. Výměny a doplňování těsnění, šroubků, nýtů a ostatních drobných součástí. Opravy a výměny vypínačů elektrického proudu. Výměny přívodního kabelu nebo hadice. Pročištění plynovodních přípojek od plynoměru až ke spotřebičům.
  • Větší opravy, které hradí pronajímatel:
    Výměny obou plotýnek nebo obou hořáků.

Společenská kronika

Autor: red

Jubilující občané - prosinec 1998

  • 50 let: 12.12. - Jindřiška Stimmingová, D. Poustevna 265
  • 55 let: 18.12. - Pavel Válek, Karlín 45; 21.12. - Petr Hauser, D. Poustevna 141
  • 60 let: 4.12. - Sieglinde Hájková, Karlín 52; 13.12. - Christa Fišarová, H. Poustevna 143
  • 81 let: 22.12. - Miloslav Ráž, Dolní Poustevna 377
  • 82 let: 26.12. - Jaroslav Vodák, D. poustevna 275
  • 84 let: 29.12. - Květuše Koppová, D. Poustevna 332; 30.12. - Lidmila Dandová, D. Poustevna 372

Jubilující občané - leden 1999

  • 50 let: 1.1. - Miloš Kučera, D. Poustevna 325; 3.1. - Marie Vacková,D. Poustevna 374;
    12.1. - Jan Pavlovič, D. Poustevna 244
  • 55 let: 12.1. - Lidmila Mouchová, D. Poustevna 327
  • 65 let: 5.1. - Miroslav Šubrt, D. Poustevna 214; 21.1.- Ingeborg Ungrová, D. Poustevna 182
  • 75 let: 1.1. - Maria Madunická, D. Poustevna 394
  • 88 let: 2.1. - Františka Marešová, D. Poustevna 193

Výzva více zájemcům

Autor: red

Dne 1.12. 1998 převzalo město Dolní Poustevna od ČR - SOŠ, SOU, U a PŠ Šluknov do nájmu následující nemovitosti:

  • č.p. 192, č.p. 211
  • st.p.č. 203, 231/1, 231/2
  • p.p.č.k. 357/1, 357/38

vše v katastrálním území Dolní Poustevna (jedná se o nemovitosti bývalého areálu SOU Centroflor).

V souladu s usnesením MěZ č. 38/98, bod 2
v y z v ý v á m e
zájemce na pro provozování kuchyně a jídelny v č.p. 211,
aby předložili své záměry a požadavky nejpozději do 13. ledna 1999!

Prohlídku nabízených prostor je možno realizovat po dohodě s paní Pažoutovou - správa majetku, popř. panem Kohoutem - bytové hospodářství MěÚ.


Výběrové řízení

Autor: red

V souladu s interní směrnicí č. 1/95 o pronájmu bytů z majetku obce a na základě usnesení MěZ č. 46/98 vyhlašuje Městský úřad Dolní Poustevna výběrové řízení na pronájem bytových prostor v objektech:

  1. Dolní Poustevna č.p. 176 - byt vel. 2+1
  2. Dolní Poustevna č.p. 382 - byt vel. 2+1
  3. Dolní Poustevna č.p. 413 - byt vel. 3+1 (družstevní bytovka)

Podmínky výběrového řízení jsou k dispozici na MěÚ Dolní Poustevna, vždy v pracovní dny, vždy od 9.00 do 14.00 hodin.


Zdaleka nejde o byrokracii ...

Autor: red

Budeme-li se bavit o komisích, které zřizuje starosta města, případně městská rada. Komise totiž pracují a fungují jako iniciativní a poradní orgány v otázkách samostatné působnosti obce a tvoří je především občané, kteří se ve věcech veřejných chtějí angažovat. A takovýchto lidí není a nikdy nebude dost.

V novém volebním období 1998 - 2002 zřídil starosta města následující komise. Finanční - předsedou je Hynek Jirman, kontrolní - Karel Zifčák, bytovou - Ing. Zuzana Kuchařová, sociální - MUDr. Hana Steinbachová, pro výstavbu - Jan Zelinka a zcela nově i komisi kulturněškolskou a sportovní, jejíž předsedou byl zvolen Miroslav Sádovský.

Starosta města Ing. Miroslav Jemelka přesto vyzývá a žádá další spoluobčany, kteří mají zájem o práci v těchto komisích, aby se přihlásili u jmenovaných předsedů, kteří provedou evidenci a seznámí zájemce s plánem práce komise a programem pro volební období. Práce je dobrovolná a členové jednotlivých komisí tak mohou aktivně ovlivňovat život ve městě.


Autor:
Podtitul:


Poslední aktualizace:
©1998, Computer Education & Interdata Web Team (e-mail )