Dolnopoustevenský posel

Okénko klubu zahrádkářů zahajuje

Autor: uvedeni níže

Hned v první větě se musím omluvit Ing. Pavlu Špačkovit. Dodatečnou revizí redakčních materiálů skutečně vyšlo najevo, že ing. Špaček svůj úvodní text o zahrádkaření do redakce Dolnopoustevenského posla včas a v dobré kvalitě dodal. Byl jsem to ale já, kdo tento příspěvek v „přehršli“ ostatních stránek a materiálů prostě přehlédl. Moje prosincové „štípnutí“ o absenci úvodního textu tedy bylo přinejmenším zbrklé a hlavně úplně zbytečné. S panem Špačkem jsem se už setkal, vyjasnili jsme si celou řadu věcí a výsledek je na světě. Už za malou chvíli se budete moci pustit do čtení úvodních řádků naší nové rubriky.

Jaromír Kulhánek

 

Klub zahrádkářů v Dolní Poustevně plní svůj slib - pravidelně informovat o své činnosti a stejně tak vždy přinést trochu té teorie a pár praktických rad. Případné dotazy, náměty, kritiku můžete uplatnit jednoduše - hodit do schránky příteli F. Vaníčkovi (bytovky pod hřištěm, první vchod).

Úvodem trocha teorie
Jsou vůbec v Dolní Poustevně předpoklady pro zahrádkaření? Samozřejmě, že ano. Kdybychom použili školskou stupnici, známka 1 pro předpoklady výborné, známka 5 pro nevyhovující, mohli bychom dát Poustevně dvě mínus. Těch 300 m nadmořské výšky sice není ideál a zeměpisná poloha také trochu zavání severem, ale pořád to je dobré. Kdo byl například ve skandinávských zemích nebo u severního souseda v Polsku, viděl, jak se i zde dá úspěšně zahradničit. Na přelomu září a října jsme žasli na rajčatových plantážích a i na plochách osázených jinými plodinami v Erfurtu v BRD - leží severněji než Poustevna - čeho všeho lze dosáhnout při volbě správné odrůdy a při správném ošetřování rostlin. Bez skleníků, bez foliáků - ale nic proti nim nemáme. Půda je u nás v kategorii středně těžkých, hlinitých, což je půda normální, dobrá, pro rostlinstvo svým způsobem nejvhodnější. (Samozřejmě hodně záleží na tom, jak který zahrádkář zajišťuje pravidelné obohacování půdy humusem, jak ošetřuje, zlepšuje). Horší to už je u nás s chemickým složením půdy. Klub zahrádkářů nechá udělat v dohledné době rozbory, ale některá fakta jsou jasná už nyní. Půda u nás potřebuje vápnit, je většinou značně kyselá. Promíchejte kašičku z vaší zeminy s vodou a přidejte ocet. Reakce žádná, půda je kyselá. Další důkaz - šťovík, kopretina, přeslička, dobře se vede rebarboře, křenu, roste u nás lupina tak náročná na kyselé prostředí. Totéž platí o „rododenronech,“ azalkách ... Půda u nás se často vyznačuje přebytkem dusíku - viz dobře rostoucí smetánku (pampelišku), lebedu, žabinec - proto ty problémy s vybíháním do květu, s pěstováním kvalitního česneku a pod. Zato chybí draslík a fosfor.

Ing. Pavel Špaček

Zpět k článkům

Poslední aktualizace:
©1998, Interdata Web Team (e-mail )