Dolnopoustevenský posel

Nemusíte souhlasit, ale pomozte (II.)

Autor: uveden níže

Zveřejňujeme závěrečnou část textu o Dolní Poustevně, který do chystaného vydání trojjazyčného turistického průvodce připravila (pod vedením Ing. Pavla Špačka) studentka varnsdorfské střední odborné školy Ludmila Pánková. Najdete-li v něm chybu, nebo máte-li jiný názor na to, co by mělo být při představení našeho města uvedeno, ozvěte se. Stačí hodit v obálce nadepsané “Posel” do schránky MěÚ (nejpozději do 22. srpna 2005). Ale pozor! Pokud navrhnete něco přidat, je třeba následně něco ubrat. Rozsah textu je totiž limitován.

Po těžkých následcích třicetileté války byl rozvoj obce velmi nevýrazný. Bylo zde asi 13 zemědělských usedlostí. Lidé se živili i výrobou příze a prací v lese, postupně se ale začala rozvíjet nožířská výroba a výroba umělých květin, která pak zabezpečila prosperitu a velké zviditelnění Dolní Poustevny ve světě. Dolní Poustevna je považována za kolébku výroby umělých květin, i když o prvenství se uchází i sousední německá Sebnitz. Kde byla výroba dříve a kdy vlastně začala je už těžko prokázat. Dnes už to navíc není podstatné, v obou městech téměř zanikla, u nás díky problematické privatizaci.

Velký význam pro rozvoj obce měla železnice. V roce 1904 došlo ke spojení s Mikulášovicemi, v roce 1905 ze Sebnitz.

V roce 1945, po odsunu německého obyvatelstva, se samozřejmě i zde hospodářský život ochromil. Stejně tak je ale skutečností, že brzy došlo k jeho obnově. Do Dolní Poustevny přišli květinářští odborníci z celé republiky a podnik Centroflor začal dobývat svět. Export žádaných dolnopoustevenských umělých květin, které úspěšně konkurovaly jiným, a to i západním výrobcům, byl velmi efektivní. V zapadlé Dolní Poustevně bylo zřízeno podnikové ředitelství, které řídilo své závody v Děčíně, Praze, Olešnici na Moravě, ve Žďáru nad Sázavou, Netolicích v jižních Čechách a na řadě dalších míst.

Tehdejší vedení dobře řešilo i výkyvy v módní poptávce po umělých květinách a ozdobných předmětech - například umělém ovoci, vánočním, velikonočním, smutečním a dalším sortimentu. Zavedením výroby pěnového polystyrenu, který začal vedle Dolní Poustevny vyrábět i závod ve Šluknově. Bohužel způsobem privatizace v roce 1990 tehdejší představitelé prosperující a zemi přinášející devizi prakticky zlikvidovali. Dnes zůstala zachována pouze výroba polystyrenu ve firmě Izopol, která přináší zaměstnání většímu počtu obyvatel. Dokonce zřídila pobočný závod v Plzni. Ve firmě OK FORM se vyrábějí především potřeby pro železniční modeláře.

Nejvíce turistů Dolní Poustevnou pouze projíždí. Sousední Sebnitz je velkým městem a nabízí opravdu hodně zajímavostí. Kostel sv. Petra a Pavla s chórem z 15. století. Domy postavené před staletími, dnes přísně chráněné. Prehistorický park s 350 plastikami. Africké muzeum - Afrikahaus - se čtyřmi soukromými sbírkami, Noldovou namibijskou knihovnou o 3 000 svazcích (i v češtině), muzeum výroby umělých květin s ukázkami výroby, vlastivědné muzeum atd. Hlavně však je Sebnitz vstupní branou do Národního parku Saské Švýcarsko. Ať už pojedete do Bad Schandau vlakem, nebo srdcem národního parku tramvají, nemůžete zapomenout.

Dolní Poustevna by si ale nezasloužila, aby byla pouze tranzitním městem Čechů, kteří jedou do Německa, nebo Němců, kteří jedou do Česka, dosti často v rámci nákupní turistiky. (Proto je také přechod v Dolní Poustevně tak neuvěřitelně vytížen - odhady mluví o milionu aut ročně). Kdo se zastaví, nebude litovat. Může se např. zastavit v kostele Archanděla Gabriela a podívat se na obraz J. Hájka z roku 1796, který byl přenesen z původní kamenné kaple. Ta stála na zahrádce vedle dnešního marketu Andres v centru obce. Blízko kostela se nachází barokní socha Piety z roku 1748, která je, s hrázděným domem v sousedství, zapsána do Ústředního seznamu památek. Za návštěvu opravdu stojí kostelík Panny Marie v osadě Markéta, pojmenovaný podle hraběnky Margarety Slavatové a postavený v roce 1854. Zážitek, zvláště když se vám podaří přijít v době hudební produkce. Blízko centra jistě každého zaujme kostelík ve stráni. Němečtí evangelíci si jej začali stavět v roce 1938, ale vlivem událostí nikdy nebyl dokončen.

V informačním středisku je možno získat bružurku Malé kamenné památky v Dolní Poustevně. Už na prvé zastávce nad městem, blízko televizního převaděče, si přečtete příběh švédského důstojníka, který zde byl v roce 1801 “nakvartýrován” ve statku Friedlhof. Krásná statkářka mu nedala spát a i ona se do něho zamilovala. Statkář své parohy řešil soubojem. Důstojník přišel s píkou, statkář s vidlemi. Výsledek byl jasný. Dodnes chodí statkářka, jako bílá paní, plakat k pomníčku milence, který nechala po smrti manžela postavit.

Občerstvení a hezké posezení dnes není v Poustevně problémem. V centru například najdete Mexickou restauraci pana Andrese.Vysokou úrovní služeb je znám i Fajn klub blízko hranic. Zde je možno i přespat. Totéž platí o podniku pana Krejzy, kde se nachází restaurace, lidová pivnice s velkým výběrem jídel a ubytovací kapacita. I tento podnik je v centru, v sousedství pošty. Levné ubytování nabízí městská ubytovna.

Bližší informace: MěÚ Dolní Poustevna, Vilémovská 77, 407 82 Dolní Poustevna, tel. 412 397 221, e-mail sm64@dolnipoustevna.cz

Zpět k článkům


Poslední aktualizace:
©1998, Interdata Web Team (e-mail )